Tomáš Akvinský byl italský dominikánský teolog oslavovaný jako otec tomistické školy teologie. Katolický kněz, byl také významným filozofem a právníkem v tradici scholastiky. Původně se jmenoval Tommaso d'Aquino, je oslavován jako nejvlivnější západní středověký právník a teolog a pomohl při vývoji několika konceptů moderní filozofie. Sám byl velmi inspirován starověkým řeckým filozofem Aristotelem a pokusil se integrovat aristotelskou filozofii s principy křesťanství. Byl považován za autoritu římskokatolické církve pro svou schopnost bez námahy kombinovat teologické principy víry s filozofickými principy rozumu. Narodil se jako nejmladší dítě ve velké rodině nižší šlechty v Itálii. Říká se, že když s ním byla jeho matka těhotná, svatý poustevník jí řekl, že se její syn jednoho dne stane velkým žákem a dosáhne neporovnatelné svatosti. Navzdory razantnímu odporu své rodiny se rozhodl jako mladý muž vydat na náboženskou dráhu. Získal doktorát z teologie a stal se velmi uznávaným učencem. Velkou část svého života věnoval cestování, psaní, učení, řečnictví a kázání. Plodný spisovatel napsal několik komentářů k Bibli a diskuse o Aristotelových spisech o přírodní filozofii Obrázek Kredit https://www.christianitytoday.com/history/people/theologians/thomas-aquinas.html Obrázek Kredit http://www.biography.com/people/st-thomas-aquinas-9187231 Obrázek Kredit https://hekint.org/2017/01/30/a-theologian-answers-questions-about-the-heart-st-thomas-aquinas-de-motu-cordis/Italští teologové Italští filozofové Italští intelektuálové a akademici Pozdější život Tomáš Akvinský byl vysvěcen v německém Kolíně nad Rýnem v roce 1250. Pokračoval v vyučování teologie na univerzitě v Paříži a také se dále vzdělával pod vedením sv. Alberta Velikého a následně získal doktorát z teologie. Roku 1256 byl jmenován regentským mistrem teologie v Paříži, funkci, kterou zastával až do roku 1259. Během svého působení napsal řadu prací včetně „Questiones Discatae de Veritate“ (Sporné otázky o pravdě), „Quaestiones quodlibetales“ (Quodlibetal Otázky) , a 'Expositio super librum Boethii De trinitate' (Komentář k Boethiusově De trinitate). Než jeho působení skončilo, stal se docela slavným a získal si pověst příkladného učence. Strávil mnoho z následujících let kázáním, učením a psaním a zároveň zastával důležité funkce, včetně pozice generálního kazatele v Neapoli. Vytvořil několik děl pro papeže Urbana IV., Například liturgii pro nově vytvořený svátek Božího Těla a „Contra errores graecorum“ (Proti chybám Řeků). V roce 1265 začal učit na Conventuale studia v římském klášteře Santa Sabina, kde vyučoval celou řadu filozofických předmětů, morálních i přírodních. Během této doby také začal pracovat na „Summa Theologiae“, jeho nejdůležitější práci. Napsal také další důležitá díla, jako například jeho nedokončené „Compendium Theologiae a Responsio ad fr. Ioannem Vercellensem de articulis 108 sumptis ex opere Petri de Tarentasia ‘(Odpověď bratru Janu z Vercelli ohledně 108 článků čerpaných z díla Petra z Tarentaise). Podruhé se vrátil do Paříže jako regentský mistr na pařížské univerzitě v roce 1268. Napsal dvě hlavní díla během tohoto působení, které trvalo až do roku 1272. Jedním z nich byl „De unitate intelektus, contra Averroistas“ (O jednotě intelektu proti Averroistům), ve kterém kritizoval koncept „averroismu“ nebo „radikálního aristotelismu“. V roce 1272 byl požádán, aby zavedl studium generale, kdekoli se mu líbilo, dominikáni z jeho domovské provincie. Vzal si tedy dovolenou z pařížské univerzity, aby zahájil práce na projektu. Instituci založil v Neapoli a stal se jejím regentským mistrem. V prosinci 1273 měl hlubokou náboženskou zkušenost, poté přestal psát. Hlavní díla Tomáš Akvinský je nejlépe známý jako autor knihy „Summa Theologiae“. Přestože práci nemohl dokončit, je považována za „jednu z klasiků dějin filozofie a jedno z nejvlivnějších děl západní literatury“. Summa se zabývá tématy, jako je existence Boha, stvoření člověka, účel člověka, Kristus atd. Napsal také několik důležitých komentářů k Aristotelovým dílům, včetně „O duši“, „Nikomachovské etiky“ a „Metafyziky“. Smrt a dědictví Tomáš Akvinský se vydal na cestu do francouzského Lyonu pěšky v druhé radě v lednu 1274. Cestou v cisterciáckém klášteře v italské Fossanově však onemocněl a zemřel 7. března 1274. Byl svatořečen 18. července 1323, papežem Janem XXII., 50 let po jeho smrti. Je poctěn svátkem v některých kostelech anglikánského společenství.